(14) 4. Puggalavaggo

1. Saṃyojanasuttaṃ

131. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, ekaccassa puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni appahīnāni honti, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni honti, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni honti.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekaccassa puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni honti, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni honti.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekaccassa puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni honti.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekaccassa puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti.

‘‘Katamassa, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni appahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni? Sakadāgāmissa. Imassa kho, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni appahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni.

‘‘Katamassa , bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni? Uddhaṃsotassa akaniṭṭhagāmino. Imassa kho, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni.

‘‘Katamassa, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni? Antarāparinibbāyissa. Imassa kho, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni appahīnāni.

‘‘Katamassa, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni? Arahato. Imassa kho, bhikkhave, puggalassa orambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni, upapattipaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni, bhavapaṭilābhiyāni saṃyojanāni pahīnāni. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Paṭhamaṃ.

2. Paṭibhānasuttaṃ

132. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Yuttappaṭibhāno, no muttappaṭibhāno; muttappaṭibhāno, no yuttappaṭibhāno; yuttappaṭibhāno ca muttappaṭibhāno ca; neva yuttappaṭibhāno na muttappaṭibhāno – ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti [pu. pa. 152 ādayo]. Dutiyaṃ.

3. Ugghaṭitaññūsuttaṃ

133. ‘‘Cattārome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro ? Ugghaṭitaññū, vipañcitaññū, neyyo, padaparamo – ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti [pu. pa. 152 ādayo]. Tatiyaṃ.

4. Uṭṭhānaphalasuttaṃ

134. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Uṭṭhānaphalūpajīvī na kammaphalūpajīvī, kammaphalūpajīvī na uṭṭhānaphalūpajīvī, uṭṭhānaphalūpajīvī ceva kammaphalūpajīvī ca, neva uṭṭhānaphalūpajīvī na kammaphalūpajīvī – ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti [pu. pa. 167]. Catutthaṃ.

5. Sāvajjasuttaṃ



这是《人品》第4章的直译：
1. 结缚经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?比丘们,在这里,某些人的下分结未断,导致再生的结未断,导致存在的结未断。
比丘们,在这里,某些人的下分结已断,但导致再生的结未断,导致存在的结未断。
比丘们,在这里,某些人的下分结已断,导致再生的结已断,但导致存在的结未断。
比丘们,在这里,某些人的下分结已断,导致再生的结已断,导致存在的结也已断。
比丘们,哪种人的下分结未断,导致再生的结未断,导致存在的结未断?一来者。比丘们,这种人的下分结未断,导致再生的结未断,导致存在的结未断。
比丘们,哪种人的下分结已断,导致再生的结未断,导致存在的结未断?上流至色究竟天者。比丘们,这种人的下分结已断,导致再生的结未断,导致存在的结未断。
比丘们,哪种人的下分结已断,导致再生的结已断,导致存在的结未断?中般涅槃者。比丘们,这种人的下分结已断,导致再生的结已断,导致存在的结未断。
比丘们,哪种人的下分结已断,导致再生的结已断,导致存在的结也已断?阿罗汉。比丘们,这种人的下分结已断,导致再生的结已断,导致存在的结也已断。比丘们,这就是世间存在的四种人。"第一。
2. 辩才经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?有适当的辩才,没有自在的辩才;有自在的辩才,没有适当的辩才;既有适当的辩才,又有自在的辩才;既没有适当的辩才,也没有自在的辩才 - 比丘们,这就是世间存在的四种人。"第二。
3. 速悟者经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?速悟者、详解者、应引导者、文句为极者 - 比丘们,这就是世间存在的四种人。"第三。
4. 努力果报经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?靠努力果报生活而不靠业报生活的,靠业报生活而不靠努力果报生活的,既靠努力果报生活又靠业报生活的,既不靠努力果报生活也不靠业报生活的 - 比丘们,这就是世间存在的四种人。"第四。
5. 有过经

135. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā [pu. pa. 144 ādayo] santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Sāvajjo, vajjabahulo, appavajjo, anavajjo.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo sāvajjo hoti? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo sāvajjena kāyakammena samannāgato hoti, sāvajjena vacīkammena samannāgato hoti, sāvajjena manokammena samannāgato hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo sāvajjo hoti.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo vajjabahulo hoti? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo sāvajjena bahulaṃ kāyakammena samannāgato hoti, appaṃ anavajjena; sāvajjena bahulaṃ vacīkammena samannāgato hoti, appaṃ anavajjena; sāvajjena bahulaṃ manokammena samannāgato hoti, appaṃ anavajjena. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo vajjabahulo hoti.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo appavajjo hoti? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo anavajjena bahulaṃ kāyakammena samannāgato hoti, appaṃ sāvajjena; anavajjena bahulaṃ vacīkammena samannāgato hoti, appaṃ sāvajjena; anavajjena bahulaṃ manokammena samannāgato hoti, appaṃ sāvajjena. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo appavajjo hoti.

‘‘Kathañca , bhikkhave, puggalo anavajjo hoti? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo anavajjena kāyakammena samannāgato hoti, anavajjena vacīkammena samannāgato hoti, anavajjena manokammena samannāgato hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo anavajjo hoti. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Pañcamaṃ.

6. Paṭhamasīlasuttaṃ

136. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo sīlesu na paripūrakārī hoti, samādhismiṃ na paripūrakārī, paññāya na paripūrakārī.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo sīlesu paripūrakārī hoti, samādhismiṃ na paripūrakārī, paññāya na paripūrakārī.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo sīlesu paripūrakārī hoti, samādhismiṃ paripūrakārī, paññāya na paripūrakārī.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo sīlesu paripūrakārī hoti, samādhismiṃ paripūrakārī, paññāya paripūrakārī. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Chaṭṭhaṃ.

7. Dutiyasīlasuttaṃ

137. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha , bhikkhave, ekacco puggalo na sīlagaru hoti na sīlādhipateyyo, na samādhigaru hoti na samādhādhipateyyo, na paññāgaru hoti na paññādhipateyyo.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo sīlagaru hoti sīlādhipateyyo, na samādhigaru hoti na samādhādhipateyyo, na paññāgaru hoti na paññādhipateyyo.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo sīlagaru hoti sīlādhipateyyo, samādhigaru hoti samādhādhipateyyo, na paññāgaru hoti na paññādhipateyyo.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo sīlagaru hoti sīlādhipateyyo, samādhigaru hoti samādhādhipateyyo, paññāgaru hoti paññādhipateyyo. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Sattamaṃ.

8. Nikaṭṭhasuttaṃ



5. 有过经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?有过者、多过者、少过者、无过者。
比丘们，怎样的人是有过者?比丘们，在这里，某些人具有有过的身业，具有有过的语业，具有有过的意业。比丘们，这样的人就是有过者。
比丘们，怎样的人是多过者?比丘们，在这里，某些人多具有有过的身业，少具有无过的;多具有有过的语业，少具有无过的;多具有有过的意业，少具有无过的。比丘们，这样的人就是多过者。
比丘们，怎样的人是少过者?比丘们，在这里，某些人多具有无过的身业，少具有有过的;多具有无过的语业，少具有有过的;多具有无过的意业，少具有有过的。比丘们，这样的人就是少过者。
比丘们，怎样的人是无过者?比丘们，在这里，某些人具有无过的身业，具有无过的语业，具有无过的意业。比丘们，这样的人就是无过者。比丘们，这就是世间存在的四种人。"第五。
6. 第一戒经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?比丘们，在这里，某些人在戒上不圆满，在定上不圆满，在慧上不圆满。
比丘们，在这里，某些人在戒上圆满，在定上不圆满，在慧上不圆满。
比丘们，在这里，某些人在戒上圆满，在定上圆满，在慧上不圆满。
比丘们，在这里，某些人在戒上圆满，在定上圆满，在慧上圆满。比丘们，这就是世间存在的四种人。"第六。
7. 第二戒经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?比丘们，在这里，某些人不尊重戒、不以戒为主，不尊重定、不以定为主，不尊重慧、不以慧为主。
比丘们，在这里，某些人尊重戒、以戒为主，不尊重定、不以定为主，不尊重慧、不以慧为主。
比丘们，在这里，某些人尊重戒、以戒为主，尊重定、以定为主，不尊重慧、不以慧为主。
比丘们，在这里，某些人尊重戒、以戒为主，尊重定、以定为主，尊重慧、以慧为主。比丘们，这就是世间存在的四种人。"第七。
8. 亲近经

138. ‘‘Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Nikaṭṭhakāyo anikaṭṭhacitto, anikaṭṭhakāyo nikaṭṭhacitto, anikaṭṭhakāyo ca anikaṭṭhacitto ca, nikaṭṭhakāyo ca nikaṭṭhacitto ca.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo nikaṭṭhakāyo hoti anikaṭṭhacitto? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo araññavanapatthāni [araññe vanapatthāni (sī. pī.)] pantāni senāsanāni paṭisevati. So tattha kāmavitakkampi vitakketi byāpādavitakkampi vitakketi vihiṃsāvitakkampi vitakketi. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo nikaṭṭhakāyo hoti anikaṭṭhacitto.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo anikaṭṭhakāyo hoti nikaṭṭhacitto? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo naheva kho araññavanapatthāni pantāni senāsanāni paṭisevati. So tattha nekkhammavitakkampi vitakketi abyāpādavitakkampi vitakketi avihiṃsāvitakkampi vitakketi. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo anikaṭṭhakāyo hoti nikaṭṭhacitto.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo anikaṭṭhakāyo ca hoti anikaṭṭhacitto ca? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo naheva kho araññavanapatthāni pantāni senāsanāni paṭisevati . So tattha kāmavitakkampi vitakketi byāpādavitakkampi vitakketi vihiṃsāvitakkampi vitakketi. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo anikaṭṭhakāyo ca hoti anikaṭṭhacitto ca.

‘‘Kathañca, bhikkhave, puggalo nikaṭṭhakāyo ca hoti nikaṭṭhacitto ca? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo araññavanapatthāni pantāni senāsanāni paṭisevati. So tattha nekkhammavitakkampi vitakketi abyāpādavitakkampi vitakketi avihiṃsāvitakkampi vitakketi. Evaṃ kho, bhikkhave, puggalo nikaṭṭhakāyo ca hoti nikaṭṭhacitto ca. Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Aṭṭhamaṃ.

9. Dhammakathikasuttaṃ

139. ‘‘Cattārome, bhikkhave, dhammakathikā. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, ekacco dhammakathiko appañca bhāsati asahitañca; parisā cassa [parisā ca (sī. syā. kaṃ. pī.) pu. pa. 156] na kusalā hoti sahitāsahitassa. Evarūpo, bhikkhave, dhammakathiko evarūpāya parisāya dhammakathikotveva saṅkhaṃ gacchati.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco dhammakathiko appañca bhāsati sahitañca; parisā cassa kusalā hoti sahitāsahitassa. Evarūpo, bhikkhave, dhammakathiko evarūpāya parisāya dhammakathikotveva saṅkhaṃ gacchati.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco dhammakathiko bahuñca bhāsati asahitañca; parisā cassa na kusalā hoti sahitāsahitassa. Evarūpo, bhikkhave, dhammakathiko evarūpāya parisāya dhammakathikotveva saṅkhaṃ gacchati.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacco dhammakathiko bahuñca bhāsati sahitañca; parisā cassa kusalā hoti sahitāsahitassa. Evarūpo, bhikkhave, dhammakathiko evarūpāya parisāya dhammakathikotveva saṅkhaṃ gacchati. Ime kho, bhikkhave, cattāro dhammakathikā’’ti. Navamaṃ.

10. Vādīsuttaṃ



8. 亲近经
"比丘们，这世间存在四种人。哪四种?身亲近而心不亲近的，身不亲近而心亲近的，身不亲近也心不亲近的，身亲近也心亲近的。
比丘们，怎样的人是身亲近而心不亲近的?比丘们，在这里，某些人亲近森林、树林、偏僻的住处。他在那里思维欲寻、思维恶意寻、思维伤害寻。比丘们，这样的人就是身亲近而心不亲近的。
比丘们，怎样的人是身不亲近而心亲近的?比丘们，在这里，某些人不亲近森林、树林、偏僻的住处。他在那里思维出离寻、思维无恶意寻、思维无伤害寻。比丘们，这样的人就是身不亲近而心亲近的。
比丘们，怎样的人是身不亲近也心不亲近的?比丘们，在这里，某些人不亲近森林、树林、偏僻的住处。他在那里思维欲寻、思维恶意寻、思维伤害寻。比丘们，这样的人就是身不亲近也心不亲近的。
比丘们，怎样的人是身亲近也心亲近的?比丘们，在这里，某些人亲近森林、树林、偏僻的住处。他在那里思维出离寻、思维无恶意寻、思维无伤害寻。比丘们，这样的人就是身亲近也心亲近的。比丘们，这就是世间存在的四种人。"第八。
9. 说法者经
"比丘们，有四种说法者。哪四种?比丘们，在这里，某些说法者说得少而且不连贯;他的听众不善于辨别连贯与不连贯。比丘们，这样的说法者在这样的听众中被称为说法者。
比丘们，在这里，某些说法者说得少但连贯;他的听众善于辨别连贯与不连贯。比丘们，这样的说法者在这样的听众中被称为说法者。
比丘们，在这里，某些说法者说得多但不连贯;他的听众不善于辨别连贯与不连贯。比丘们，这样的说法者在这样的听众中被称为说法者。
比丘们，在这里，某些说法者说得多而且连贯;他的听众善于辨别连贯与不连贯。比丘们，这样的说法者在这样的听众中被称为说法者。比丘们，这就是四种说法者。"第九。
10. 论师经

140. ‘‘Cattārome , bhikkhave, vādī. Katame cattāro? Atthi , bhikkhave, vādī atthato pariyādānaṃ gacchati, no byañjanato; atthi, bhikkhave, vādī byañjanato pariyādānaṃ gacchati, no atthato; atthi, bhikkhave, vādī atthato ca byañjanato ca pariyādānaṃ gacchati; atthi, bhikkhave, vādī nevatthato no byañjanato pariyādānaṃ gacchati. Ime kho, bhikkhave, cattāro vādī. Aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ catūhi paṭisambhidāhi samannāgato [samannāgato bhikkhu (sī. syā. kaṃ.)] atthato vā byañjanato vā pariyādānaṃ gaccheyyā’’ti. Dasamaṃ.

Puggalavaggo catuttho.

Tassuddānaṃ –

Saṃyojanaṃ paṭibhāno, ugghaṭitaññu uṭṭhānaṃ;

Sāvajjo dve ca sīlāni, nikaṭṭha dhamma vādī cāti.

10. 论师经
"比丘们，有四种论师。哪四种?比丘们，有论师在意义上穷尽，但不在文字上;比丘们，有论师在文字上穷尽，但不在意义上;比丘们，有论师在意义上和文字上都穷尽;比丘们，有论师既不在意义上也不在文字上穷尽。比丘们，这就是四种论师。比丘们，具备四无碍解的比丘在意义上或文字上穷尽，这是不可能的，没有这种情况。"第十。
第四人品完。
其摘要如下：
结缚、辩才、速悟、努力、
有过、两个戒、亲近、法、论师。
provided by EasyChat

